Ruce té překrásné, obrovské chobotnice města Hradce Králové na mě v poslední době úspěšně dosahují a vždy si mě o kousek přitáhnou k sobě, aby mě mohly pohltit celou.
Protože jsem přijata na obor Sociální patologie a prevence a také ho jsem rozhodnutá studovat, začala jsem si v Hradci shánět byt. Ihned jsem spojila síly s mi vcelku neznámou holkou z bývalé oktávy, která se hlásila také na tento obor a také na Psychologii do Prahy - Janou. Když jsem už pak nevěděla a jentak střílela odpovědmi na různé inzeráty, na jeden se mi přeci jen dostalo odpovědi s dodatkem, že pokoj bude volný celý a je ideální pro dva obydlivší. Ihned jsem se chopila šance a další týden jsme s Janou zavítaly do Hradce.
A do toho se Jedla nudí a co se vystoupení týká je nevyužitý, tak napsal do jiných ohňovkářských skupin, včetně hradecké Ascarye. Já věděla v Hradci také o obchodu s žonglérskými potřebami a sepsala jsem si seznam, co všechno v něm chci koupit, že se v něm stavím, i Jedla na tento seznam připsal pár věcí, takže byl překvapivě dlouhý a já měla v plánu nakráčet s ním do obchodu a tu spoustu věcí koupit, to by ale Jedla nemohl napsat, že ten den - v úterý k pozdějšímu odpoledni, pojede na jeden tábor na Pecce u Nové Paky, kde bude Ascarya pořádat workshop a večer podnikne ohňovku. A protože mi můj rozpis brigády moc volnosti neposkytuje, rozhodla jsem se, že pojedu taky, jen mi v hlavě problesklo, že asi nestihnu zajít do toho obchodu (no co, tak si ty věci při nejhorším objednáme na jejich e-shopu).
Stejně mi to ale nedalo a rozklikla jsem si mapu, kde jsem si našla na mapě s MHD zastávku Pyrám, na kterou jsme měly s Janou dorazit a na druhé mapě jsem si našla dříve zmiňovaný obchod. Mrknu na jednu mapu, mrknu na druhou, mrknu na jednu mapu, mrknu na druhou... (ne, to je někde úplně jinde, fakt nevím, kde bych tam bloudila, ještě když budu pospíchat, nechám to být...).
A tento den musím nazvat dnem, pro který jsem se narodila, když jsem šla z pošty na autobusové nádraží v Jičíně, křivolaké, souběžné uličky zinscenovaly doslova teatrální setkání s Janou, že v místě, kde se tyto dvě nepřímo rovnoběžné ulice schází v jednu, jsme se nad autoobusákem sešly. Autobus přijel po chvíli. A vážně mě rozesmálo, když jsem do toho stojícího autobusu viděla nasedat Ivetu s Kubou! (prostě jsem se neudržela a zařvala jsem na ně:"To si ze mě děláš p.. srandu, že jedete taky do Hradce?! - všichni lidé z autobusu se okamžitě podívali mým směrem - nedá se nic dělat, všichni vědí, kam ti čtyři mladí pojedou :D)
MHD v Hradci pak navazovalo taky hned. Zpravila jsem smskou současnou obyvatelku našeho snad budoucího bytu o tom, že za chvíli dorazíme na Pyrám, kde si nás má vyzvednout, hned odpověděla. A co se vám nestalo, vystoupily jsme na zastávce Pyrám a k mému neuvěření jsem stála přímo naproti obchodu, kde mimochodem prodávají žonglérské hračky (byl to přesně ten moment, kdy jste začali pochybovat o svém duševním zdraví - mě to opět utvrdilo v mé neschopnosti číst v mapách a mého nedostačujícího orientačního smyslu, tak jsem se jen v duchu pousmála a vzpoměla si na Jedlu - kdybys jen věděl, to ti snad ani nebudu moct říct...).
Byt jsme si prohlídly během chvíle a ihned jsme se jednohlasně shodly, že ho bereme. Pavla s námi pak šla zase na zastávku, kde se s námi s úsměvem rozloučila a za necelých pět minut opět přijelo naše MHD, se kterým jsme přijely na Terminál, kde už stál náš autobus zpátky do Jičína - bylo vážně k nevíře, jak na sebe všechno ten den navazovalo - a to byl teprve začátek. Samy jsme se s Janou divily a chválily si tenhle den, po příjezdu do Jičína Jana povídá, že za pět minut jí pojede z autobusáku autobus domů, že i to perfektně navazuje. Jen co jsem se rozloučila s Janou, zahlédla jsem na další zastávce bývalou spolužačku ze základky, která také čekala na autobus a já už se s ní delší dobu chtěla sejít a pokecat, sice to bylo jen na pár minut a autobus byl na místě, ale i to se počítá! Pak jsem si skočila do Kauflandu, podívat se na svůj rozpis a běžela hned do konkurenčního Lidlu nakoupit pečivo. Během čekání ve frontě se ozval Jedla, jak to se mnou vypadá, s radostí jsem mu napsala smsku, že za pět minut u něj - opět všechno navazovalo :D.
Počkala jsem, až se nají a sbalí a vyrazili jsme k nám, kde jsem se sbalila a najedla já a pak jsme se vydali na cestu. Po své dnešní zkušenosti jsem naprosto spoléhala na jeho orientační smysl a jeho mapy v paměti a jeli jsme na jistotu a ani jednou jsme špatně neodbočili (nechápu to). A pak už následovaly báječné hodiny seznámení se s novými, fajnovými lidmi - žongléry. Že to byl workshop pro děti bylo super, jak se okolo vás vždycky děti samy od sebe seskupily a pak vyžadovaly vaší pozornost (vzhledem k tomu, že ji vyžadovaly všechny, neměly jste jí pochopitelně dost, ale i tak to bylo super a vážně jsem se bavila).
Já se pilně učila s dětmi a naučila jsem se částečně žonglovat se třemi míčky (a to mi připomělo, sama jsem si ušila jak jinak - červeno černý míčky, ale to už před dobrým necelým měsícem) a občas jsme prohodili pár slov.
K večeru pak dorazila druhá várka žonglérů. Takovéty všelijaké drobné momenty mi připoměly vystupování s Pirilampem (vážně je to v každé skupině stejné :D). Ohňovky jsem se sama neúčastnila, zato jsem se horlivě snažila natáčet (snažila, protože to bylo poprvé, co jsem kdy něco natáčela). Rozhodně bych si v jejich vystoupení pořádně pohrála s hudbou, aby nabylo na dramatičnosti, ale sami říkali, že chtějí použít nějaký příběh, což by tomu taky přidalo šmrnc, ale nebudeme jim do toho jakožto nováčci kecat, to by se nehodilo :) a i tak to bylo příjemné vystoupení (jsme holt zvyklí na něco trochu jinačího - pouhá síla zvyku). A tak moc se mi zasteklo po samotné ohňovce, že v blízké době navštívím obchod s ochrannými pracovními pomůckami, abych si opatřila nějakou super roušku proti kouři a hned nato zajdu do hrabáku a dovymyslím si k té roušce kostým! A bude to!
Jinak je úplně super, že už v Hradci budu aspoň pár lidí se stejným zájmem znát, to není nikdy na škodu a pro začátek v novém městě je to naprosto perfektní! Do Hradce se těším o to víc (jo Jedlo, tohle se ti povedlo, to byl dobrej stimul :D) !
Žádné komentáře:
Okomentovat