"Keep away from fire"

A tak dnes krásného pobouřkového dopoledne Štěpánka se do města Jičína vydala. Hodlala si kostým k ohňovce doobstarati i prošla spousty sekáčů a hrabáků, a co neobjevila...
...sukni krásnou, dlouhou černou, jednoduše zdobenou, ihned věděla, že je to právě ona, jež s ní stráví spoustu žhavých chvil. Před zrcadlem za špinavým závěsem s mezerou, kterou museli všichni do provizorní kabinky viděti, shlédla Štěpánka budoucí upravený střih této sukně jako hotové boží vnuknutí. Obešla tedy i všechny galanterie a dokoupila vše potřebné pro budoucí úpravu sukně (rolničky, penízky, flitry, ozdobný pás, gumičku,... a byla do vybírání natolik zabraná, že si v jedné galanterii zapoměla dokonce i džus za 18 korun, 100%ní bez konzervantů a přidaného cukru, pouze pasterovaný!!! - jak na ten džus byla hrdá a své kamarádce a jejímu příteli pyšně předčítala to krátké složení nahlas na celé podloubí, jakou radost měla. Na konci ulice po poobědvání pizzy se chtěla napít a vzpoměla si, že od Chramostů džus už v ruce nenesla, odhodlaně se pro něj vrátila, ale došla pouhého zklamání, neboť Chramostovi měli zrovna poledí pauzu....). Ta sukně bude překrásná!!!
Doma půl hodiny před zrcadlem špendlíky na tisíc způsobů vymýšlela budoucí tvář sukně do posledního detailu, ano, bez párání se to tedy neobejde, začala párat jeden pás sukně za druhým s bedlivou pozorností o neporušení látky (s takovou pečlivostí jaktěživ ještě nikdy nic nepárala..). A tak párala a párala až přišlo i na spodničku...
(běžně si cedulky u oblečení nečte) To ji  na očích utkvěl červený nápis "KEEP AWAY FROM FIRE". Ihned tedy na sukni vyhledala cedulku, z jakéže látky je tato sukně vyrobená, jevila se jí, jako stoprocentní bavlna,... ...jevila se jítak správně "100% COTTON". "To je určitě sukně z Ameriky, kde jsou ženské schopny žalovat výrobce za to, že se v návodu k mikrovlnné troubě zapoměli zmínit, že neslouží k sušení domácích mazlíčků a může jim způsobit smrt" Tak si akorát poklepala na čelo "To tam jistě stojí na každém oblečení...". Odvaha ji nedala dost kuráže najít cedulku, zda tato sukně z Ameriky skutečně pochází, když byla pořízena v "British Second Hand" zato právě žhářská zvědavost Štěpánku nenechala v klidu párat dál, když tedy vypárala nepotřebný pruh, sešla dolů do kuchyně, kde má otec ve skříňce sbírku svých zapalovačů. První, který ze skříňky vzala, samozřejmě nefungoval, chopila se tedy druhého, u něhož už měla ohledně funkčnosti úspěch. Ségra odtušila, co bude následovat:"Prosimtě koukej s tím okamžitě vypadnout ven!!!" "V klidůůů, vždyť to je stoprocentní bavlna, jak by to mohlo hořet... natož smrdět, já chci jen vědět, že je to sukně z Ameriky...".
K plamínku zapalovače v pravé ruce přiblížila vypáraný pruh látky... ...nic... Očima probodla svou sestru:"Vidíš! Kecali!!!" a v ten okamžik ucítila na ruce nenadálé teplo, oči tedy přesměrovala na svou ruku a co se nedělo, celý kus látky po dvou vteřinách působení zapalovače vzňal a v ruce už nedržela látku, nýbrž plamen. Pohotově zamáchala rukou a na zem dopadl už jen popel z kdysi vypáraného pruhu látky.

"Tak z týhle sukně si sukni na ohňovku už asi při svým punkovým točení (neustálé škrtání vším zapáleným o sebe sama - no co, hlavně když to vyberu a ten trik vyjde, tak se holt udělá o otočku navíc, aby se to srovnalo...) neudělám."

A pokud jste zvědavi, jak můj comeback k ohňošílení pokročí, jistě se brzy dočkáte dalších podrobností nejen o vymýšlení a výrobě samotného kostýmu. PS: "Sama jsem zvědavá.".