Můj týden volna po zkouškovém začal tím, že mi maminka vymyslela činnost, že jí vymaluju ložnici. Nejprve jsem si myslela, že jí budeme malovat společně, ale nakonec to zbylo téměř celé na mě. Ložnice vymalována, prví úkol volna splněn.
Ve středu jsem se vydala navštívit do Prahy Verču Kočku! Člověk by neřekl, jak bude ve středu večer v Praze sehnat někde volné místo v příjemné restauraci/baru/kavárně. Tak jsme pokecaly, probraly spoustu věcí a druhý den jsem zase utekla zpátky do Jičína.
Navečer jsme se dohodli s Patrikem, Bárou a Jedlou. Jako první dorazil Patrik s Majdalénkou, pak Jedla a nakonec i Bára, byli jsme kompletní!Mámě to nedalo a na Majdalenku se přišla podívat místo přestávky, je to prostě zlatíčko, jako každý mimino! :) Z ní bude žonglérka!
V pátek jsem se pak po dlouhém domlouvání konečně dostavila na supervizi Pět P. Byla mi nabídnuta praxe a pomocná ruka, kdybych cokoliv potřebovala do školy, To se vždy hodí. Obzvlášť, až tu praxi vážně budu shánět :). A dašlí vystoupení s Ascaryí! Tentokrát nejela Kačka, ale místo ní Patóča. Zase to byl kopec srandy, jako vždycky. Vystoupení se povedlo a první velký aplaus, kdo rozvařil lidi, byl Patóča s diabolama, prostě luxusní diabolař. Stačilo by mi umět tak polovinu toho, co s diabolem a diaboly umí on.
V neděli nás pak čekal klasický výlet do lesa na dříví a hurá zpátky do Hradce. Neděli večer mi jen znepříjemnil rozhovor s Tomášem... Hmmm... tak fajn no... okej... co se dá dělat...
Týden dobrovolného vyučování?! Jasně!!!To je tak, když vám nabídnou týdenní přednášek zdarma.aneb výběrový modul Práce s kleintem v prevenci sociálních deviací!
Rozhodně toho týdnu nelituju! Přednášeli nám všechny báječné osobnosti, které jsme si mohli jen přát. Pondělí jsem si "zpříjemnila" ještě za příomnosti Tomáše rockovou operou Krypta, i když to bylo těžce amatérské, byl to příjemný večer. No a největší formát pro mě byl pan Erich Stündl, snad ani nemá cenu, vám to tady všechno, co řekl popisovat, podstatný je, že mě vážně namotivoval a dokonce jsem na chvíli i uvěřila, že jsem na správné škole.
A ve středu jsme s Tomášem společně zatloukly poslední hřebíček do rakve našeho vztahu. Jo, už je to tak. Nebudu tu vznášet dost opodstatněné domněnky, teřba až časem, až se mi potvrdí, ale jo, vyklopím to, myslím si, že má jinou a že ji dokonce i znám, jak řekla Verča Kočka:"Buď ráda za to, že se zachoval jako ženská a vyklopil to včas.". No těžko říct, jestli je na takovéhle zprávy někdy včas, ale asi je lepší "Včas" a horší "včas" to rozhodně.
Jičín nám už nestačí! Vyrostly jsme!
S holkama z gymplu jsme se probudily k životu a shodly se na tom, že bychom se rády viděly. Sepsala jsem přes google tabulku, aby každý vyplnil políčka podle toho, kdy může. I přesto, že v jednom řádku byla všechna políčka zelená, polovina samozřejmě nakonec nemohla, ale i tak jsme se sešly a večer si užily po svém, se spoustou trapasů, jak jinak. A Jičín nám nestačil, protože i přesto, že byla sobota večer, jsme neměly kde posedět. Jsme rozmazlené z větších měst a naše nároky se taky zvýšili. Nakonec jsme tedy stejně skončily v Kauflandu, kde jsme nakoupily zásoby a procházely se po městě. Ty Jičínské restaurace a bary jsou buď plné, nebo stojí za nic.
A hurá do dalšího semestru!
Žádné komentáře:
Okomentovat