Ano, skutečně, nutrie jsou už nakrmené. Vzhledem k tomu, že jsem měla naplánováno je jít nakrmit s Tomášem od té doby, co jsme si spolu začali a nestihla jsem to.... Tak jsme s Janou jednoho dne tu tašku plnou suchého pečiva čaply a naplánovaly si odpolední vycházku do Jiráskových sadů.
Naše plány nám pak zmařil Jarda s Kubou se svými pohyblivými povinnými úterky. Zaveleli, že zkrátka s oborem jdeme posedět. Všichni, kdo měli zájem jít, se chumlovali po přednášce na chodbě a já byla zoufalá, že s tou taškou plnou pečiva půjdu do hospody a potáhnu ji v noci domů s náladou. Nebezpečné.
Přišla jsem ke skupince lidí, která tam čekala a říkám:"Jdu nakrmit nutrie, pojďte taky!". Sama jsem tomu nevěřila, když se toho nápadu všichni chytli a ještě si chválili, jak báječný výlet jsem pro tu naší třídu vymyslela.
S nutriema jsme se bavili dobrou půl hodinu a že jich tam bylo. Jsou tak oprsklé, že když už neměly co hryzat, vklídku vám vylezli na nohu a domáhaly se dalšího pečiva. Jirka je trápil a učil je akrobatickým kouskům, soustředil se především na skok vysoký, to, že se po chvíli otočily a šly k někomu jinému značí jejich aspoň nějakou inteligenci!
Nutrie nakrmeny a šlo se Pod Hrad. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat