Inu, je tomu tak, rozhodla jsem se každý den dvě hodiny věnovat k posílení své tělesné schránky.
Už odmala jsem trpěla vážnými problémy se zády, roky jsem pravidelně chodívala na rehabilitace a dodnes si pamatuji, jak se zhrozila paní doktorka, když jsem se před ní tehdy dle mých představ postavila "rovně". Své neklenby na nohách radši ani nepopisuji, spíše se daly přirovnat k plácačkám na mouchy (po dvou letech, kdy se mi klenby cvičením vytvořily, se mi zmenšilo číslo bot rovnou o tři) .
Prvních pět minut mi nadávala, že jsem snad dost inteligentní na to, aby mi došlo, že tohle není zrovna normální, bylo mi tehdy tak trapně, že jsem se málem rozbrečela. Více než tři roky jsem cvičila vojtovou metodou a další roky už přeci jen běžnější cviky. Před dvěma lety jsem byla osvobozena od cvičení před bachařem a odvážila jsem se začít navštěvovat kurzy Tai-chi, ty mi pomohly ze všeho nejvíce a po půl roce cvičení, kdy jsem semtam nějakou tu slzu zoufalství z nemožnosti provedení nějakých cviků uronila, jsem byla od podrobování se rozličným vyšetřením osvobozena zcela!
Kvůli maturitnímu ročníku jsem zrušila všechny své mimoškolní aktivity, a že jich bylo... Pro nastínění jsem v pondělí přicházela domů v půl deváté večer, aniž bych se během dne stavila doma, to samé platilo i o úterý do sedmi do večera a další dny jsem měla dokonce i čas trochu pro sebe, domů jsem přcházela už v pět nebo ve čtyři hodiny. Spolu se všemi těmito aktivitami jsem zrušila právě i lekce Tai-chi, ke kterým se mám v plánu opět vrátit.
A i když jsem se na maturitu zrovna moc neučila, spoustu času jsem strávila sezením na židli u pracovního stolu. Začala jsem si připadat doslova rozkydnutá a to se mi přestalo líbit. Vzpomínka na rozkydlou Štěpánu na židli mě bude snad dost motivovat po celý budoucí měsíc, kdy se budu snažit dodržet cvičební plán.
Nejde mi vůbec o to zhubnout, neboť i přesto, že žeru jako dobytek a věčně se přežírám, zůstávám stále hubená (ano, patřím k těm šťastnějším). O to více se bojím, abych se nedostala do podváhy, ale svaly jsou prý těžší jak tuk, tak snad!
Čeho si jsem jistá už teď, že nejen k posílení svalů dojde i k posílení mé vůle. Člověk by řekl, že po několika dnech cvičení půjde cvičení snáz, kdepak... Ono s namoženými svaly se cvičí mnohem hůře...
Tedy další plus, posunu si i své hranice bolesti!
Sama jsem na sebe zvědavá...
Žádné komentáře:
Okomentovat